Globální architektura, která představuje hrubý návrh celého řešení, může být podrobněji rozpracována pomocí architektur dílčích, mezi které dle [Vorisek, 1997] patří funkční architektura, procesní architektura, datová architektura, technologická architektura, hardwarová architektura a softwarová architektura.

Úlohy disciplíny architektura se v této metodice zaměřují především na architekturu softwarovou, která definuje, z jakých součástí (objektů, komponent) bude vyvíjený systém vytvořen a jaké budou jejich vazby. Všechny z vyjmenovaných dílčích architektur jsou však do značné míry provázány a tak rozhodnutí, která jsou za účelem definování softwarové architektury přijata, formují i architektury ostatní.

Softwarová architektura, která je utvářena prostřednictvím přijetí principielních rozhodnutí týkajících se návrhu, zásadním způsobem určuje charakter celého řešení a vytyčuje směr budoucího vývoje a testování. Z toho důvodu by se na její definici neměl podílet pouze architekt, ale i vývojáři a analytici, kteří společně analyzují veškeré požadavky, které architekturu determinují a své závěry zdokumentují. [Garlan, 2000]