V případě, že došlo ke změně požadavků, v první řadě je nutné aktualizovat cíle architektury. Architekt by měl při této činnosti velmi úzce spolupracovat s ostatními členy týmu a především zainteresovanými stranami, které musí navrhované změny schválit.

Dále by měly být upřesněny byznys třídy definované při návrhu architektury. Na základě analytického modelu tříd je vytvářen tzv. model designový (model návrhu), který původní byznys třídy zpřesňuje například o nové atributy a metody, specifikaci datových typů apod., přičemž z jedné třídy v analytickém modelu může být v rámci této úlohy odvozeno i více návrhových tříd. Designový model slouží jako podklad pro práci vývojářů a pokud je vytvořen ve specializovaném nástroji, může z něj být přímo vygenerován zdrojový kód. [Arlow, 2008] [Rejnková, 2009]

Dále by měly být blíže specifikovány jednotlivé komponenty, ze kterých bude vyvíjený systém vytvořen. Ačkoliv je obvyklejší spíše jejich slovní popis, je možné za tímto účelem využít i další diagramy jazyka UML 2, jako je například komponentový diagram, diagram nasazení nebo diagram vnitřní struktury. Tyto diagram umožňují grafickým způsobem znázornit jednotlivé komponenty vyvíjeného systému, včetně způsobu jejich nasazení a komunikace.
Při rozhodování o nasazení je vhodné spolupracovat se specialisty, kteří projektovému týmu pomohou určit, jaký hardware je pro jednotlivé komponenty vhodný.