Pro označení MVC se používá také český ekvivalent MPO, který znamená Model – Pohled – Ovládání. „Stručná charakteristika vzoru: MPO (Model/ Pohled/ Ovládání) sestává ze tří druhů objektů. Model představuje objekt aplikace, Pohled prezentaci na obrazovce a Ovládání definuje způsob, jak uživatelské rozhraní reaguje na vstup od uživatele. MPO odděluje tyto objekty a tím zvyšuje flexibilitu a znovu použitelnost celého řešení“ (Pecinovský, 2007).

Pokud se na architekturu podíváme přímo z pohledu webového frameworku ASP.NET MVC, jsou funkce jednotlivých částí následující (Freeman, 2013).

• Modely reprezentují data, se kterými uživatel pracuje. V rámci frameworku pak máme modely dvojího typu. Prvním typem jsou jednoduché pohledové modely, které slouží pouze k reprezentaci dat, přenášených mezi Ovladačem a Pohledem. Druhým typem jsou doménové modely. Ty vznikají identifikací objektů reálného světa, jejich pravidel, operací nebo aktivit, známých také jako domény. Doménové modely tedy uchovávají data těchto objektů, ale také operace, transformace a pravidla pro jejich manipulaci.
• Pohledy jsou použity k renderování nějaké části modelu jako uživatelské rozhraní.
• Ovladače slouží k zpracování příchozích požadavků, vykonání akcí na modelu a k zvolení pohledů zobrazených uživateli.

Základní myšlenkou MVC architektury je oddělení logiky od výstupu. Řeší tedy problém tzv. "špagetového kódu", kdy máme v jednom souboru (třídě) logické operace a zároveň renderování výstupu (ITnetwork.cz, 2015). Obrázek 1 v kapitole 4.4 popisuje životní cyklus webové stránky ve frameworku ASP.NET MVC a je na něm mimo jiné zachycena komunikace jednotlivých částí architektury MVC.